|
| |
|
|
Psychosociální aspekty patologického hráčství
TRHLÍKOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se zaměřuje na psychosociální aspekty patologického hráčství a zkoumá jak faktory, které mohou vést k této závislosti; tak jeho dopad na psychiku a sociální oblast. V teoretické části jsou popsány různé klasifikace závislosti, hazardní hry, patologické hráčství včetně etiologie, důsledky patologického hráčství, léčba, prevence spolu s recidivou a sociální práce s patologickými hráči. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, která zahrnovala polostrukturované rozhovory a obsahovou analýzu dat. Z výzkumu vyplývá, že faktorů vedoucích ke vzniku patologického hráčství je mnoho a nelze přesně určit, který z faktorů závislost zapříčinil, avšak objevovaly se takové faktory, které se neustále opakovaly. Patologické hráčství má negativní dopad na celou sociální sféru, jako rodinné, partnerské a přátelské vztahy, zaměstnání, finanční situaci i koníčky. Stejně tak má patologické hráčství negativní dopad na psychosomatický stav. Co se týče motivace patologických hráčů řešit svou závislost, popř. k nástupu do léčby, výzkum ukázal, že patologičtí hráči často nejsou sami schopni řešit svou situaci a potřebují vnější motivaci a podporu při hledání řešení, jelikož na začátku situaci bagatelizují a neřeší ji. Avšak vnější faktory je vedou ke zvážení chování a na konci jsou motivováni interně a aktivně řeší vážnost své situace. Z výzkumu vyplynuly i některé méně známé jevy, objevující se společně se závislostí na hazardních hrách, a sice hráčské bludy, pozornostní selekce a fakt, že během relapsu jsou vsazené částky mnohem vyšší než před abstinencí. Bakalářská práce může představovat zdroj pro rozšíření a zdokonalení sociální práce s patologickými hráči. Tento výzkum také může sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost a poskytnout podklad pro další studie v této oblasti.
|
|
|
Psychosociální aspekty chronických koloproktologických onemocnění z pohledu koordinované rehabilitace
SÝKOROVÁ, Michaela
Téma předkládané diplomové práce je Psychosociální aspekty chronických koloproktologických onemocnění z pohledu koordinované rehabilitace. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část popisuje současný stav problematiky psychosociálních aspektů chronických koloproktologických onemocnění z pohledu koordinované rehabilitace v obecných souvislostech a s ním související témata (základní pojmy zahrnující zdraví, nemoc, chronické onemocnění, lidské potřeby, kvalitu života a možnosti jejího měření). Ve stěžejní kapitole jsou popsána chronická onemocnění a možnosti medicínské, ošetřovatelské a psychosociální péče včetně koordinované rehabilitace. Praktická část prezentuje metody a výsledky mého výzkumu. Cílem práce bylo zjistit psychosociální aspekty chronického koloproktologického onemocnění a zjistit a popsat kvalitu života pacientů s tímto onemocněním a možnosti jejího ovlivnění koordinovanou rehabilitací. K získání dat jsem použila kvalitativní výzkum, metodu dotazování a technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Metodou záměrného výběru mi vznikl výzkumný soubor, který tvořilo 9 pacientů, 6 zdravotníků a 3 sociální pracovníci, kteří mají vazbu na chronické koloproktologické onemocnění. Výsledky výzkumu byly rozděleny do tří částí popisujících psychosociální potřeby, omezení a strategii zvládání chronického koloproktologického onemocnění včetně koordinované rehabilitace. Chronické koloproktologické onemocnění má široké psychosociální aspekty, které se dotýkají nejen pacienta a jeho prožívání, ale mají vliv na jeho rodinu a další interpersonální vztahy, toto onemocnění také významně ovlivňuje kvalitu života. Koordinovaná rehabilitace není v rámci péče o tyto pacienty využívána, fungují pouze separátně jednotlivé složky. Výsledky mého výzkumu ovšem ukazují, že v koordinované rehabilitaci je velký potenciál zlepšení péče o pacienta s takto vážnou nemocí. Výsledky práce mohou být použity jako zpětná vazba pro zdravotníky a sociální pracovníky poskytující péči pacientům s chronickým koloproktologickým onemocněním.
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Blízcí a jejich podpora člověku s těžkým tělesným postižením
Rázková, Jana ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
NÁZEV: Blízcí a jejich podpora člověku s těžkým tělesným postižením AUTOR: Jana Rázková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Monika Mužáková, Ph.D. ABSTRAKT: Ve své bakalářské práci se věnuji podpoře člověka s těžkým tělesným postižením, který žije ve své rodině. V teoretické části popisuji rodinu, tělesné postižení, psychosociální aspekty postižení, dopad na osoby blízké, sociální a respitní služby. Teoretické informace vhodně doplňuji poznatky z explorace naší rodiny. Cílem mé bakalářské práce je seznámení se s problematikou života člověka s tělesným postižením v domácím prostředí, dopad na rodinný život, pocity a postoje osob, které se ocitly v nové životní situaci. V praktické části se zaměřuji na život naší rodiny, nové životní situace, změny hodnot, priorit. Zpracuji kazuistiku mojí matky, uvádím rozhovory se členy rodiny (manželem, dětmi), doplňuji vlastním pohledem na tento způsob života. Pro ucelený pohled popisuji i běžný den člověka s postižením s rodinou či s asistentkou. Všechny části průběžně hodnotím. V závěru mé práce uvádím vyvození důsledků na rodinný život se členem s postižením. Důsledky rozděluji na ty, které jdou všeobecně přenést na všechny rodiny s podobnou problematikou a na ty, které jsou ovlivněny charakterem, individuálním postojem jedince s tělesným...
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah
Komorová, Anna ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Tématem této diplomové práce je nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah. V teoretické části jsou popsány teorie snažící se vysvětlit, proč lidé chtějí mít děti; jsou zde shrnuty poznatky týkající se neplodnosti a její léčby a další způsoby, jak je možné neplodnost řešit. Práce se soustřeďuje na nedobrovolnou bezdětnost a její psychosociální aspekty; velkou pozornost věnuje zejména nedobrovolné bezdětnosti v souvislosti s partnerským vztahem. Dále shrnuje poznatky, jak se partneři s nedobrovolnou bezdětností vyrovnávají, a zabývá se možnostmi psychologické pomoci těmto párům. Empirická část byla zrealizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů a Škály obsažení druhého ve vlastním já. Výzkumu se účastnilo 11 žen, které měly s nedobrovolnou bezdětností zkušenost. Empirická část přináší odpovědi na otázky ohledně významu rodičovství pro nedobrovolně bezdětné ženy, jejich emotivity a partnerského vztahu. Mapuje oblasti partnerského vztahu, které byly působením nedobrovolné bezdětnosti změněny, a popisuje, co se ve vztahu v tomto období dělo. Zmiňuje také pohled respondentek na roli sociálního okolí, na život bez dětí a na léčbu neplodnosti. Klíčová slova: nedobrovolná bezdětnost, partnerský vztah, neplodnost, význam rodičovství,...
|
|
|
Komplexní pohled na problematiku sekundárního lymfedému po operaci prsu
Strnadová, Dana ; Vránová, Hana (vedoucí práce) ; Šafářová, Marcela (oponent)
Lymfedém je chronické progredující onemocnění, se kterým je spojeno značné množství komplikací různé závažnosti. Sekundární lymfedém po operaci prsu je jednou z nejčastějších komplikací léčby maligních onemocnění prsu, má značný vliv na každodenní aktivity pacientek. Snažila jsem se práci pojmout komplexně a popsat lymfedém v bio- psycho-sociálním kontextu. V jednotlivých kapitolách této práce jsem popsala anatomii lymfatického systému, fyziologii a patofyziologii lymfatického systému, stádia, komplikace a metody měření lymfedému. V dalších kapitolách jsem se zabývala možnostmi léčby lymfedému s důrazem na fyzioterapeutické postupy, které jsou dnes obecně uznávané, i a ty, které jsou považovány spíše za doplňkové postupy či jejichž přínos je nutné ověřit. Popsala jsem i léčbu farmakologickou či chirurgickou. V práci jsem zmínila i psychosociální aspekty sekundárního lymfedému. Klíčová slova lymfatický systém, sekundární lymfedém po operaci prsu, léčba lymfedému, fyzioterapie, diagnostika, psychosociální aspekty
|
|
|
Blízcí a jejich podpora člověku s těžkým tělesným postižením
Rázková, Jana ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
NÁZEV: Blízcí a jejich podpora člověku s těžkým tělesným postižením AUTOR: Jana Rázková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Monika Mužáková, Ph.D. ABSTRAKT: Ve své bakalářské práci se věnuji podpoře člověka s těžkým tělesným postižením, který žije ve své rodině. V teoretické části popisuji rodinu, tělesné postižení, psychosociální aspekty postižení, dopad na osoby blízké, sociální a respitní služby. Teoretické informace vhodně doplňuji poznatky z explorace naší rodiny. Cílem mé bakalářské práce je seznámení se s problematikou života člověka s tělesným postižením v domácím prostředí, dopad na rodinný život, pocity a postoje osob, které se ocitly v nové životní situaci. V praktické části se zaměřuji na život naší rodiny, nové životní situace, změny hodnot, priorit. Zpracuji kazuistiku mojí matky, uvádím rozhovory se členy rodiny (manželem, dětmi), doplňuji vlastním pohledem na tento způsob života. Pro ucelený pohled popisuji i běžný den člověka s postižením s rodinou či s asistentkou. Všechny části průběžně hodnotím. V závěru mé práce uvádím vyvození důsledků na rodinný život se členem s postižením. Důsledky rozděluji na ty, které jdou všeobecně přenést na všechny rodiny s podobnou problematikou a na ty, které jsou ovlivněny charakterem, individuálním postojem jedince s tělesným...
|
|
| |
host ::
RSS.